Truhlářská dílna

Pro rok 2017 nejsou vyhlášeny žádné truhlářské kurzy, truhlářská dílna projde v letošním roce stavební úpravou. Těším se na setkání s účastníky kurzů v roce 2018. Termíny kurzů budou včas oznámeny na webových stránkách a na facebooku.

Info tel.: Michal Votík 606 821 848

—————————————————-

Truhlářství je řemeslo, které v posledním století prošlo obrovskou proměnou a dnes se od své tradiční podoby velmi liší. Přesto i dnes má tradiční truhlařina své místo. Ručně obráběné dřevo dýchá jedinečnou originalitou, poctivou mistrovskou prací, teplým dotykem lidských rukou. Pomocí staletími ověřených postupů vzniká nábytek, který bude sloužit celá desetiletí i déle.

Truhlářské řemeslo provází lidstvo od nepaměti. Nejstarší doklady dřevěného nábytku se dochovaly například v egyptských hrobkách, a kvalitou provedení si nezadají s nábytkem mnohem pozdějších dob. Dalším příkladem antického nábytku jsou nálezy z Pompejí a dalších římských měst postižených sopečnou katastrofou.

Truhlářství je blízce příbuzné s tesařstvím, používají se zde podobné postupy i nástroje.

V našich zemích se truhlářství rozvíjelo postupně, nejstarší nábytek je opracován sekerou, postupně dochází k rozvoji technik a nástrojů, ke zvyšování kvality opracování dřeva od jednoduchých okovaných truhel až například ke složitým barokním intarziím a bohatým řezbám.

 

O něco později se začala rozvíjet i tradice nábytku lidového, často bohatě malovaného, který vychází z barokního a klasicistního tvarosloví, ale zpracovává ho vlastním způsobem.

Různé kusy nábytku bývaly vysoce ceněné, například stůl byl jakýmsi srdcem domova, malované skříně zase bývaly věnem nevěst.

Základní truhlářské nástroje jsou různé druhy hoblíků sloužící k různým druhům opracování dřeva, dláta, pily, různé rýsovací nástroje, nebozezy, truhlářské svorky atd. V truhlářově dílně se nachází hoblice, speciální truhlářský ponk vybavený různými úchyty pro opracovávaný materiál.

V průběhu staletí se také vyvinuly důmyslné truhlářské spoje, často odvozené od těch tesařských. Jsou to například cinky (rybina), svlak (sloužící jako spoj desek, nebo zpevnění desky proti kroucení), různé čepy, dlaby, dřevěné hřebíky.

Pro každého truhláře bylo samozřejmostí, že dobře znal vlastnosti dřeva, věděl, jak správně používat spoje tak, aby je co nejlépe využil, věděl, jak dřevo pracuje, jak se smršťuje, kroutí a roztahuje, jak zabránit například prasknutí nebo rozeschnutí prken, jak vhodnou konstrukcí zabránit pokroucení a podobně.

Nejčastěji používaným pojidlem v truhlářství býval kostní klíh, který se svými vlastnostmi směle vyrovná současným průmyslově vyráběným lepidlům. K povrchové úpravě se používaly fermež, vosk, šelak, různé tempery (kaseinová, klihová), ale také třeba volská krev.

K nejčastějším typům lidového nábytku ve střední Evropě patří truhla, stůl, postel, lavice a později židle, misník, kredenc, koutnice (menší skříňka, která stávala v tzv. svatém koutě ve společnosti kříže a obrázků s náboženskou tematikou, sloužila pro uchovávání důležitých dokumentů a cenností), spížní skříň, skříně, často malované, pro malé děti kolébka, moučnice (truhla na zásoby mouky). Samozřejmě nemůžeme vynechat okna a dveře, ostění dveří, okenice, schodiště a zábradlí.

Kvalitně provedená truhlářská práce, pokud je výrobek chráněn před vlhkostí a škůdci, vydrží celá staletí.

Tradiční truhlařině se věnuje truhlář Miloš Kodýdek ve Dnešicích. Kromě samotné výroby také pořádá truhlářské kurzy. Více o řemesle, postupech, nástrojích a lidovém nábytku na stránkách www.truhlarstvi-postaru.cz.